Kondiční specialista tuřího stáda Honza Zlámal usedl do zpovědnice v naší nové rubrice, kterou jsme pro Vás připravili. "Lidé, kteří nejsou vidět." V klidu si uvařte kávu a přečtěte si velmi zajímavý rozhovor.

 Před začátkem sezóny 2017/18 rozšířil realizační tým Jan Zlámal. Trenér, který má na starosti Tury po tělesné stránce. Kdo z Turů je na tom nejlépe po fyzické stránce? Kdo dělá velké pokroky? Kdo by naopak na sobě měl přidat? To už Vám přinášíme v následujícím rozhovoru.

Honzo, nejprve Tě poprosíme představ se našim fanouškům. Odkud pocházíš a jak jsi přišel k basketbalu?
"Zdravím všechny čtenáře. Je mi 26 let. Jsem z krásné Olomouce, kde jsem začal hrát i basketbal a musím předem poděkovat všem trenérům, kteří mě kdy vedli a směrovali tak mé kroky. Basket mě zavedl na 5 let i do Prostějova, kde jsem měl možnost zjistit jaký je na vrcholové úrovni, což nás přivádí k druhé otázce..."

Popiš jak jsi nakonec zakotvil jako kondiční specialista u Turů?
"V Prostějově jsme se v juniorech poznali s Lukášem, a ikdyž to byl krátký čas, řekl bych, že docela jasně rozdal karty. Potom jsem přešel k A týmu, kde byl Růža jako asistent a tam poznal on mě. Záměrně říkám on mě, protože narovinu v té době já ho jako člověka moc nepoznal, byl jsem mladý. Každopádně cesty nás tří se střetly zde. Když jsem se potom za určitých životních okolností rozhodl skončit s vrcholovým basketbalem, začal jsem trénovat jako osobní trenér a postupně se vzdělával. Jako sportovce mě to logicky táhlo do sportovního prostředí, celou dobu jsme s Lukášem zůstali v kontaktu a sledovali cestu jeden druhého. Tak nějak jsme si říkali, že by bylo skvělé pracovat spolu, takový sen z mládí. Jednoho dne Lukyn zavolal, Růža se přijel podívat jak pracuji, párkrát jsme se sešli. Sen se stal skutečností a já tak mohl zakotvit zde u Turů."

Co vše obnáší Tvá práce během tréninkového procesu?
"Svoji práci chápu jako edukaci lidí ve vnímání a používání svého těla. Snažím se je naučit správné držení těla, jak a proč dýchat, napravovat pohybové stereotypy, které jsou špatné a kdy zapojit konkrétní svaly, aby nedocházelo k přetěžování jiných. To je má práce, zde v klubu je specifičtější pro dané pohyby, co hráči provádí celý život. Můj největší úspěch je zdravý hráč, který je schopen podávat stoprocentní výkony, tím že se nám podaří dostat jeho tělo do co nejlepší možné rovnováhy. Konkrétně na otázku bych odpověděl, že se starám o aktivaci hráčů před tréninkem, posilování, strečink, prevenci proti zranění, zkrátka jsem po ruce když je potřeba."

Co vše na starosti máš před a během zápasu?
"Můj úkol je nachystat hráče na zápas. Ať už fyzicky nebo mentálně. Spolupracujeme se společností SportMind, která vyhodnocuje krátké testy co hráči dělají v den zápasu. Na základě těchto údajů, potom předávám informace trenérské dvojici a snažíme se je co nejlépe využít. Aktivace před zápasem, motivace, střelba, dynamický strečink a samotné basketbalové rozcvičení to je má práce před začátkem zápasu. Během zápasu je to případné zahřátí hráčů z lavičky na vstup do utkání, pokud je na to čas."

Trénér Růžička je emotivní coach. Jak vnímá a příjímá Tvé poznatky? Hlavní trenéři často rádi trénují a připravují tým delšími tréninky. Jak je to u Turů?
"Mohu souhlasit, že je emotivní, ale řekl bych, že to už tak nějak ke sportu patří, pokud se dělá s vášní. Byla to naše první sezóna spolu, takže jsme si samozřejmě chvíli zvykali na to, co jeden od druhého můžeme čekat, ale řekl bych že z toho vzešla dobrá spolupráce, kdy si navzájem věříme, takže přijímat poznatky jeden od druhého není problém, spíš konstruktivní proces. K délce tréninku mohu vzpomenout historku, kdy jsem se bavil s kolegou, který trénuje hokejistu a jejich trenér jim nastavil model, že zápas trvá 3 hodiny tudíž se bude trénovat tři hodiny... Lubo je chytrý trenér a komunikuje jak s trenérským týmem tak s hráči ohledně zátěže, takže mohu říct, že trénujeme kvalitně a rozložení zátěže a regenerace je optimální."

Přejdeme k našim hráčům. Prozradíš, kdo z týmu je největší "mašina"?
"Rád bych vzpomněl skončivšího Luboše Striu, který i přes svůj "mladický" věk byl pořádná mašina. Z týmu pro přiští sezónu musím říct, že jsem spokojen s přístupem všech hráčů. Ale pokud bych měl vybrat jednoho, tak jako největší mašinu bych označil asi Páju Slezáka. A samozřejmě Jelen, který cokoliv dělá tak je v tom největší mašina "

Kdo dle Tebe udělal největší pokroky a v čem?
"Luboš Kovář. V tom jak zesílil a adaptoval se na mužský basket. Pokud mu to nepřeroste přes hlavu a bude dál tvrdě pracovat, řekl bych, že nám zde roste vynikající hráč. Chtěl bych ale vyzvednout i Šimona Puršla za práci se svojí hlavou a Edu Kotáska, který se s přibývajícími minutami stával platnějším a platnějším hráčem."

Prozradíš nám, kdo naopak by měl na sobě přes léto nejvíce zamakat? A kdo je z týmu při posilování největší "remcal"?
"Nerad bych takto někoho jmenoval. Myslím, že všichni známe své nedostatky a ti nejlepší hráči si je uvědomují a pracují právě na nich. Takže věřím, že po létě se sejdeme zase o kus lepší. Za největšího remcala bych označil klasicky Jelena a hned druhým dechem musím dodat, že ikdyž remcá, nevypustí to a tak motivuje i mladší spoluhráče. Správný kapitán."

Po sezóně dostali někteří hráči volno, ale Tebe Na Střelnici vídáme často. Sledovali jsme jak intenzivně pracuješ s mladými kluky a Romanem Markem, který se ke skupině "Young Gunners" dobrovolně přidal. Co vše děláte v mezidobí před zahájením letní přípravy?
"Ano pracujeme individuálně ve dvou až čtyřech hráčích. Jak jsem psal v minulém rozhovoru, Romanův přístup k tréninku je něco, co mě na něm hned zaujalo, takže to, že se přidal k mladým puškám a dře tu společně s nimi mě nepřekvapuje. Toto období je ideální na nabírání svalové hmoty a vůbec rozvoji schopností hráče na, které v sezóně není tolik času. Každý je originální, takže se snažíme pracovat na všem, co je konkrétně pro daného hráče vhodné. Mohu prozradit, že velkou mašinu se chystáme společně vytvořit z Matěje Svobody. Osobně se velice těším na jeho hru."

Letní příprava zahajuje 6.8.2018. Často neoblíbená část sezóny pro hráče. Jak se na toto období těší kondiční trenér? A co vše máš pro kluky nachystané?
"Já se na toto období těším velice. Je to hlavní část mé práce, kdy mohu tým připravovat po relativně dlouhou dobu bez většího vedlejšího zatížení. Těžko říct jak se těší hráči :-). Za poslední dva měsíce jsem měl možnost setkat se a promluvit si s kondičními trenéry, kterých si vážím a získat od nich poznatky. Takže mám pár nových věcí pro kluky, na druhou stranu mi to dodalo sebevědomí, protože spoustu věcí dělám velice podobně jako trenéři na stupni vzdělání, ke kterému bych se rozhodně zatím nedovolil přirovnat."

V loňské sezóně se týmu nevyhnula některá vážnější zranění a ty jsi měl právě v kompetenci pracovat s hráči během zranění a při jejich návratu. Jak náročné to je pro hráče mentálně a fyzicky?
"Tohle téma je pro mě těžké, protože i když vím, že nemůžu všem zraněním zabránit, často si to beru osobně jako mé selhání. Měl jsem možnost pracovat s Garretem na jeho kotníku a musím říct, že jsem dlouho nepotkal tak dobře mentálně nastaveného hráče. Spolupracoval jsem s Michalem Miřejovským, který mě učil určité postupy rekonvalescence ve vodě a vůbec jsme si předávali zkušenosti, za což velké dík! Na otázku bych odpověděl, že náročné je to mentálně dle člověka. Garret chtěl hrozně hrát a pomoci co nejdříve týmu, takže jsme ho spíše museli brzdit. Samozřejmě mohou být i případy, kdy se hráč po zranění bojí vrátit a musí se srkz fyzickou stránku, která musí být stoprocentní, přesvědčit hlava, že už je čas na návrat."

Při zápasech sedíš vždy na konci lavičky. Jak prožíváš zápasy? A který zápas Ti nejvíce utkvěl v paměti?
"Vlastně jsem párkrát seděl i vedle trenérské dvojice, kdy si ze mě hned Lukáš dělal srandu, že má konečně taky asistenta :). Vzadu jsem zase více v kontaktu s hráči pro možnost nachystání pro střídání. Řekl bych, že svojí pozici si ještě hledám. Nejsem nijak zvlášť pověrčivý, ale vím, že žádný zápas, co jsem seděl vepředu jsme nevyhráli, takže myslím, že není víc co dodávat. Zápas prožívám emotivně, protože emoce jsou to o co nám všem jde. Užívám si to, jaké máme fanoušky a jak ženou tým dopředu, když se dostaneme na vlnu. Zápas, který mi asi nejvíce utkvěl v paměti je z Final4. Zápas o třetí místo proti Děčínu. Den předtím nám Nymburk jasně ukázal, proč má 15 titulů v řadě a já se trochu bál o psychiku týmu. Borci ale přišli s čistými hlavami a jasným přesvědčením, že chceme vybojovat první medaili pro Svitavy. Jak z nich bylo cítit odhodlání na palubovce pro mě udělalo tento zápas jedinečným."

Poslední otázkou je: Máš i jiné koníčky mimo basketbal? Co rád dělá kondiční specialista mimo halu a posilovnu?
"Samozřejmě asi jako každý mám i jiné koníčky. Stereotyp časem začne člověka zákonitě nudit. Já si prošel přes klasický kulturistický trénink, crossfit až k funkčnímu cvičení a cvičení s vlastním tělem a různým pohybovým programům. To mě zavedlo k lezení - ať už na stěně nebo na skále, kterou mám raději skrz přírodu. Rád jsem ve vodě, čtu, často poslouchám hudbu, filmy,které mě donutí se zamýšlet, pořád si občas zahraji basketbal, golf, discgolf. Zkrátka jsem rád v pohybu."

Děkujeme za hezký rozhovor a přejeme hodně štěstí. 

Rubrika "Lidé, kteří nejsou vidět" Vás bude provázet i v následujících týdnech, kdy představíme postupně další členy tuří rodiny.