Matěji, řekni nám něco o svých basketbalových začátcích?
S basketbalem jsem začínal v Ostravě, když jsem nastupoval do první třídy, tak mě taťka přihlásil do basketbalové přípravky a řekl bych, že mě to hned vlastně chytilo. Jsem rád, že jsem u basketu vydržel a jsem dnes tam, kde jsem.

Patřil jsi k velkým mládežnickým nadějím. Kterých úspěchů si nejvíce z tohoto období vážíš?
Určitě si vážím toho, že jsem měl tu možnost být ve všech mládežnických reprezentacích, což bylo super, jet každý rok na tu Evropu a poměřit se s těmi nejlepšími v mém věku, ale také si určitě vážím těch individulálních úspěchů, například že jsem se dostal na Jordan camp nebo NBA camp. Zde byli vlastně kluci z celého světa a byla to pro mě obrovská zkušenost.

V mužích si své první body dal právě proti Turům. Pamatuješ si na ten okamžik? Napadlo tě někdy, že zakotvíš u svitavských Turů?
Pamatuji si na to velmi dobře. Byl to vlastně můj první start v NBL za Ostravu. To mně bylo asi čtrnáct, jestli se nepletu? (smích). V té době jsem nevnímal, že to bylo vlastně proti Turům. Ale je to pro mě specifické až nyní, když si vlastně uvědomím, že ty moje první body byly právě proti nim. Byla to trojka, dobře si to pamatuji, ale v té době by mě to ani nenapadlo, že zde o pár let později tady budu hrát.

Přibliž nám svoje angažmá na univerzitě v Daytonu. Jaký je rozdíl mezi basketbalem v zámoří a tady v Evropě?
Moje angažmá na univerzitě v Daytonu trvalo jeden rok a byla to zkušenost, které rozhodně nelituji a nikdy na to nezapomenu. Myslím, že jsem měl možnost vidět basketbal z jiné strany. I přes to, že je to stejný sport, tak je to trošku rozdílné než tady u nás. K basketu je tam úplně jiný přístup. Tam se například kolem univerzitního týmu točilo minimálně čtyřicet lidí, kteří se starali o to, aby bylo vše zajištěno a připraveno. Zkrátka, aby vše klapalo. Co se týče samotné hry, tak za mořem je to o mnoho rychlejší, hraje se to nahoru, dolů a hodně individuálně. Je to hodně založeno na jednotlivcích a co ten jednotlivec dokáže sám vytvořit.

Jak vzpomínáš na čas v nymburském "A" týmu, kde jsi "přičichl" k VTB lize, Euro cupu a FIBA cupu?
Vzpomínám na to období určitě v dobrém, i přes to, že mě trošku mrzí, že jsem vlastně nedostal víc příležitostí. Myslím si, že jsem na to určitě měl, ale situace byla taková, jaká byla. Ale já si toho stejně velice cením a vážím, že jsem vlastně měl tu možnost být s tím týmem a zkusit si pár minut zahrát ať už ve VTB lize nebo Euro cupu a hlavně trénovat každý den s těmi nejlepšími hráči a týmem tady u nás. Je tu super zkušenost, za kterou jsem rád.

Minulý týden jsi podepsal smlouvu na tři roky v našem klubu. Co rozhodlo pro Tury a s jakým očekáváním vstupuješ do další sezóny?
Těch faktorů, které rozhodovaly, bylo víc. Ten hlavní pro mě byl trenér Růžička, se kterým jsme měli vlastně nějaký vztah vybudovaný už z Nymburka, kde mě vedl v juniorech, poté i první lize mužů za "B" tým Nymburka a jako asistent působil u "Ačka", kde jsme  spolu byli každý den, vedli jsme individuální tréninky a jeho hra mě velice seděla. Jako hráč a trenér jsme si velice rozumněli. To bylo určitě zásadní. No a velmi mě zaujalo družstvo Turů, které momentálně každým rokem stoupá výš a výš. Je to mladý tým s ambicemi. Je to družstvo, které se chce prosadit v Evropě, družstvo, které chce hrát nejvyšší příčky každý rok a to je něco, co já chci také. V tomto jsme se naprosto shodli.

Na závěr otázka. Jaký je Matěj Svoboda mimo palubovky? Práskni na sebe nějaké záliby nebo koníčky?
No, asi jako každý kluk rád hraji na playstationu. Ale s mojí přítelkyní se staráme o dvě malé čivavy, což může být pro někoho zajímavé s ohledem k mé výšce. Když nás lidé venku potkávají, tak se docela dobře baví. Takže asi tak.

Díky za rozhovor

Video: 

https://www.youtube.com/watch?v=-ukG-Hi2Ig8